Člověk by měl co nejrychleji dokončit svůj vývoj, vyzývá v rozhovoru Mistr Zen Monto de Paco (Daniel Lazennec), pokračovatel přímé Buddhovy linie

Paradoxem našich cest za poznáním bývá, že hledáme daleko od svých domovů a daleko od sebe sama. Čteme spousty esoterických knih, sedíme na přednáškách, za učiteli jezdíme do Indie, Nepálu, Srí Lanky, Japonska, Číny. A přitom, má-li to tak být, oni v tichosti a pokoře přicházejí za námi. Ovšem, musíme jim vyjít vstříc.

A tak jsem se jen pár metrů od svého bydliště setkala s Mistrem, který ze své rodné Francie přijíždí do Čech, k mému překvapení nejvíce do Litvínova, aby tu vedl v rámci Univerzity bytí Západ-Východ při Soukromé sportovní škole lekce a semináře Véki Yogy, Ai-Ki-Doi a Zenu. Tato tři učení se snoubí s podstatou bytí, pochopením vzájemnosti, cesty míru a prozření.

 

Žijeme v iluzi, že máme dost času

Monto de Paco (Daniel Lazennec) je pokračovatelem přímé Buddhovy linie předávající si učení z generace na generaci již dva a půl tisíce let. Přesto, ba právě proto, je velice skromný, pokorný, na ulici nenápadný. Nirvána mu ukázala, že hmotný člověk je bez podstaty. To důležité je očím neviditelné, nabízí se citát z Exupéryho Malého prince.

Vědecko-technický rozvoj stále víc odděluje člověka od sebe sama. Sedíme hodiny a hodiny u počítačů, mobilů, v autech, žijeme virtuální realitou, která nás zanáší balastem a podporuje chtíč, bezohlednost, násilí.  Vědecko-technický rozvoj došel dokonce tak daleko, že dovede vytvořit umělou napodobeninu člověka, která má věrohodnou podobu s pravou lidskou tváří, avšak udává jiný směr než ten, ke kterému je skutečný člověk předurčen.

„Lidé by měli vědomě pracovat na svém vývoji, protože člověk ještě svůj vývoj nedokončil,“ vyzývá naléhavě Mistr Monto de Paco. Pořád si myslíme, že máme dost času. Co když ne?

Každý máme možnost věci či události měnit. Ne on, tamten, onen, ale já, já sám, já sama můžu a hned teď. Jak? Cesta je jediná, obrátit se do sebe, do svého nitra a žít s vědomím vzájemnosti. Neznamená to nečinně sedět v meditaci někde pod stromem, ale pracovat, mít rodinu, děti, být šťastný v bdělém stavu při vědomí své svébytnosti, nechtění, nelpění, nenásilí, při vědomí sounáležitosti.

 

Siddhártha Gautama nabídl cestu k zastavení utrpení

„Stát se kompletním člověkem, který dospěl do své celistvé fáze vývoje, představuje moudrost poznání a probuzení, to je jediný ráj na zemi. A právě k žití v ráji je člověk předurčen,“ míní Monto de Paco. „Proto by měli lidé dokončit svůj vývoj. Bohužel se setkávám s lidmi, kteří žijí bez cíle, nemají otázky dotýkající se podstaty bytí. A dál žijí své bolesti, trápení. Muž jménem Siddhártha Gautama nabídl cestu k zastavení bolesti a utrpení. Kdo ho slyší? Kdo ho následuje?,“ zamýšlí se nahlas Mistr.

 

Odvoláváme se na Boha, na vesmírné cykly

Možná si myslíme, že to za nás udělá někdo jiný. Odvoláváme se na Boha, na vesmírné cykly, spoléháme, že určitý posun ve vývoji lidského vědomí snad učiní samy planety, věk Vodnáře… Na toto mé sdělení Mistr vstal. Otočil mě na židli tak, abych měla nohy do uličky. Pak se sklonil, levou a pravou nohu mi důrazně přimáčkl k zemi, sevřel pěsti a důraznost zpečetil úderem do obou špiček nohou. Bez dlouhého vysvětlování řekl vše. „Staráte se příliš o své listy. Běžte ke kořenům. Teprve pak budou vaše listy mnohem krásnější, květy mnohem krásnější, semena mnohem krásnější, voda mnohem krásnější, oheň mnohem krásnější, celá země bude mnohem krásnější.“

 

Véki Yoga je o pochopení pospolitosti

Daniel Lazennec získal už v roce 1983 oprávnění vyučovat Hatha Yogu. O dva roky později se stal buddhistickým mnichem. Nepřebývá však uzavřený za zdmi kláštera, naopak je společenský, pracuje, má rodinu a současně praktikuje zenovou cestu, Buddhovu cestu, která je bez náboženství, bez vyznání, konkrétní, silná a náročná. V roce 1991 obdržel předání Sótó Zen a ve stejném roce oprávnění vyučovat Aïkidô v Evropě. Po celém světě má své žáky. Jeho Véki Yoga není jen fyzickým pohybem, je o pochopení pospolitosti, kdy jedno z druhého vychází, nic nekončí a vše se neustále mění.  Véki Yoga je o vědomém dechu. Abychom se mohli nadechnout, potřebujeme kyslík, který produkují řasy a stromy. Stromy zase nadechují oxid uhličitý, který my vydechujeme. To je jeden z příkladů symbiózy. Véki Yoga je o uvědomění si celého řetězce vzájemností bez nadřazenosti kohokoliv či čehokoliv, včetně člověka. O prožívání nestálosti jevů. O uznání, že každý má tu svou pravdu, v každém okamžiku jinou. Nic netrvá.

 

Konkrétní spiritualita vyjadřuje děj probuzení

Jít ke zdroji života je konkrétní cesta se zanecháním iluzí, jistot, zdánlivých pravd. „Jsou lidé, kteří si tuto cestu představují, a jsou ti, kteří ji praktikují. Svá chodidla mají pevně zakotvená na zemi, kráčejí centrem gravitace a pozorně hledí před sebe. To je jeden z klíčů. Když se díváme přímo před sebe, vnímáme také periferním viděním to, co se děje vpravo, vlevo, pod námi i nad námi. Člověk s hlavou skloněnou, anebo ten s hlavou v oblacích má poměrně omezené spektrum,“ vysvětluje Mistr.

Konkrétní spiritualita, Vekigo Zen, vyjadřuje děj probuzení. „Je univerzální cestou bez rasové příslušnosti, barvy pleti, vyznání, kultury, duchovna či materialismu, bez hledání něčeho zvláštního. Je v srdci člověka přirozenou kapacitou, formuje chování, činy, způsob myšlení, vyjadřování, pozorování, prožívání života s velkou skromností a pokorou, ve které je však nezměrná síla a pochopení všech životních zákonitostí,“ říká Monto de Paco.

Důležitým momentem této experimentace je uvědomování si svých niterných pocitů, okamžiků vědomého ticha. K tomu nám pomáhají techniky Véki Yogy, při nichž začínáme myslet svým tělem.

 

Biovědomí jsou dveře otevírající cestu k moudrosti

Jediným mostem k propojení vnitřního světa, kterým jsme, se světem vně naší pokožky, je dech.  Je budíčkem a iniciátorem šestého smyslu nazvaného biovědomí. Je velmi důležitým prostředkem k poznávání těla a kinetiky,  k uvědomění si mysli a těla jako celku.

„Biovědomí je tělesná inteligence a inteligence konkrétního rozhodnutí v životě. Propojuje pozornost, tělo, dech, intelekt, emoce, pozorování v úrovni horizontální s vertikálním vědomím. Biovědomí se projevuje pevným zdravím. Již před, nebo během únavy, nás informuje o případné dysfunkci. Je aktivním autorem prevence rovnováhy našich hlavních funkcí nervových, svalových, kloubních a fyziologických. Je dveřmi otevírajícími cestu k moudrosti. Moudrosti projevené lidmi jako byl například Buddha,“ poodkrývá podstatu šestého smyslu Mistr Monto de Paco.

Podstata věcí zdá se být jednoduchá. Je však pro každého z nás skutečně snadné představit si, že něco tak banálního jako dýchat, chodit, uvolnit se, se může stát momentem velkého naplnění?

 

Buddha v lotosovém květu zřejmě neseděl

Buddha bývá znázorňován v pozici lotosového květu, sedící na zemi se zkříženýma nohama a dlaněmi založenými do sebe. Následovník jeho přímé linie však upozorňuje, že Buddha takto zřejmě neseděl.

„Mít v pozici lotosového květu hýždě a kolena ve stejné úrovni je z fyziologického hlediska chybné.  Správnou pozici v sedu stavíme od základů, úroveň po úrovni: hýždě jsou výše než kolena, pánev nahnuta směrem dopředu tlačí k zemi kolena, kolena se tak dobře opírají o zem, vytažení z beder, ramena otevřená a uvolněná, vytažení se od vrchních čtyř hrudních obratlů zároveň s obratli krčními, fontanela tlačí nebe,“ vysvětluje krok za krokem. Za tři opěrné body pozice považuje pozornost, dech, tkáň.

 

Cesta je tak jednoduchá, že lidé nechtějí uvěřit

Je zarážející, že se světu dává na obdiv Buddha sedící v mylné pozici. Anebo je to snad záměr, který nás jako mnoho jiných teorií odvádí od podstaty samé?  V souvislosti s mystifikací Buddhova sedu ve mně vzrůstá touha ptát se dál například na reinkarnaci, čakry, mystiku…

Mistr mě pozastavil se slovy: „Každý okamžik je přítomností, kdy celá bytost je vědomá a živá, dýchající, ví, jak žít, protože žije zabydlená v sobě. Nemusíme létat na měsíc anebo hledat další životy. Opravdový život je ten, který jsme právě teď. Bohužel většina lidí stále hledá něco mystického jinde, a právě přítomný okamžik míjí. Cesta je tak jednoduchá, že lidé nemohou, nechtějí uvěřit. Já nemám čas, abych si něco představoval. Během vteřiny mohu zemřít. Dávám přednost tomu, abych žil v každém okamžiku. I ve Veksido (Zazenu) sedíme s očima pootevřenýma, abychom byli stále v přítomnosti. Je to obrovský trénink a návod na to, jak skutečně být právě teď. A tak neztrácejte čas, který utíká. Hledejte poznání sami v sobě. Hledejte svého Mistra tam, kde je.“ sděluje nahlas své poselství Monto de Paco.

 

S každým nově probuzeným se celý vesmír usmívá

Při správné pozici Buddhy, pozici Veksido, se rodí a probouzí jedno z nových vědomí, které je zároveň přítomné v každodenním životě a projevuje se přirozenou skromností, pokorou, uvědomováním si všech životních zákonitostí a neoddělitelné spojitosti s přírodou, objevováním sama sebe, centra své životní energie v podbřišku. Kráčíme-li svým podbřiškem, má to velký vliv na chůzi, na orgány, na rozhodování, chování, srdeční rytmus, tok krve v našem těle a odplavování toxických odpadů. Vědomé přijímání nového čerstvého kyslíku ovlivňuje rovnováhu mozku a po tělesné stránce má obrovský vliv na zdraví.  Pozice Veksido je největším klíčem k odstranění nevědomosti.

A pak? „Nirvána, skutečná životní cesta. Je to tak jednoduché. Kráčejte po opravdové cestě a odpověď přijde. Položte své kroky do stop vašeho Mistra, vaše mysl ať je s jeho jako mléko a med, navzájem. Každý z nás má možnost poznat, co je probuzení. S každým nově probuzeným člověkem se celý vesmír usmívá,“ uzavírá v tiché poselství náš rozhovor Mistr Monto de Paco.

 

První ve Světové knize nápadů

Humanitu studoval od svých dvanácti let, praktikoval judo, řecko-římský zápas, karatedo gojoryu, karatedo shotokan, pět forem aikido, hatha jógu, čínskou medicínu, Sótó Zen. Ve svém profesním životě se věnuje ergonomii a ochraně muskulárně-kosterních potíží.   Vymyslel a zrealizoval inovaci pracovního místa v trojrozměrnosti a s možnostmi osmi pozic pro leváka – praváka. Tato jeho invence, za kterou získal první cenu ve Světové knize nápadů, je v organizaci práce s ohledem na zdraví považována za nejúčinnější.  Není tedy divu, že se svým inovátorským duchem posunul ve 21. století zafu na kuseno. Má tvar připomínající srdce a je nafukovací. Netlačí v sedu na perineum, nafoukne se podle individuální potřeby a navíc je skladné a lehké při cestování.

O kultuře života a o vývoji humanity napsal patnáct knih: V srdci života; Přítomnost orientu; Vůně lotosu Živé tělo-svobodné vědomí; Budó v Buddhovi; Síla jemnosti; Spirála míru; Cesta lyrických slok; Diamantové sídlo; Mléko a med; Dědictví Ô Senseï; Dvanáct květin hory míru*; Moudrost Duše, Moudrost spirál, *Moudrost bio-vědomí. (*Knihy vyšly v českém jazyce.)

 

Mistr Zen Monto de Paco (Daniel Lazennec) přijíždí v těchto dnech do Čech. V sobotu 12. dubna povede seminář Zen Vekigo v oseckém klášteře na Teplicku. Další víkend, 19. a 20. května povede seminář Véki Yoga v Litvínově na soukromé sportovní škole, a o týden později, tamtéž, tedy 26. a 27. května,  povede seminář AI-KI-DOI.

Více na www.vunesvetla.cz/seminare/

 

Radka Slížová

Foto: Radka Slížová, archiv Mistra

Překlad z francouzštiny do češtiny Ivana Podlenová (s tolerancí jemných nuancí překladu)

 

www.ueo2.org

 

This slideshow requires JavaScript.